Jazzová sekce Svazu hudebníků ČSR (též Jazzová sekce, JS SH ČSR, JS).
Od srpna 1983 též Jazzová sekce pražské pobočky Svazu hudebníků ČSR.
Jazzová sekce byla zájmovou organizací, která sdružovala na základě dobrovolnosti širokou jazzovou obec (profesionální i amatérské hudebníky a jazzofily). Sídlo měla v Praze. Jejím úkolem bylo napomáhat jazzu spolkovou činností, šířením informací a pořádáním koncertů. Statut Jazzové sekce byl zcela amatérský, veškerá činnost aktivistů a publicistů byla dobrovolná, neplacená. Byla aktivní v letech 1971-1986.
Kapitoly:
Činnost
Chronologie existenční a organizační
Publikace
Koncertní a jiná činnost
Bibliografie a dokumenty
Činnost
Jazzová sekce sdružila v prvních letech existence ortodoxní jazzovou obec v počtu několika set členů z celého Československa. Byla zaměřena na pomoc organizátorům jazzových akcí po celé republice a na šíření informací o tuzemské i světové jazzové scéně. K tomu vznikl členský bulletin Jazz a jeho četné přílohy. Od počátku se JS zaměřovala na pomoc amatérské scéně, což se stalo vedle vydavatelské činnosti podstatným a kontroverzním článkem. Důvodem bylo, že oficiálně se amatérská umělecká scéna ještě dále dělila na oficiální a neoficiální, což JS neuznávala, v druhém případě nad ediční činností JS neměly státní orgány žádnou kontrolu. Projeví se to výrazně ve vývoji dramaturgie Pražských jazzových dnů (dále PJD) 1974-79, pokusy uspořádat další ročníky PJD skončily zákazem. V říjnu 1976 získává JS podnájem v rodinném domku na adrese Ke Krčské stráni 611 v Praze 4, poprvé tak má kancelář pro redakci a pro styk se členskou základnou a vlastní telefon. Do té doby se vše potřebné dělalo v bytech aktivistů. V roce 1983 členové upravili sklepní prostory domku, v nichž se po 3 měsíce konaly výstavy výtvarníků. Státní bezpečnost výstavní činnost zakázala jako nepovolenou. Členové rovněž osázeli stráň pod sídlem stromky, které jsou tam dodnes, vč. těch co vysadili spisovatelé Vonnegut a Updike.
Koncem 70.let se rozhodla JS rozšířit nabídku tiskovin pro své členy o zajímavé tituly autorů z řad JS a jejích příznivců. Vznikly edice Jazzpetit a Situace. Jazzpetit byla knižní brožovaná edice tematicky nijak neomezená, Situace byly sešity věnované umělcům působících mimo oficiální struktury. Uvolnění od ortodoxního jazzového programu směrem k širšímu pojímání kultury nastalo už v koncepci PJD, které vedle jazzu nabídly v hudbě prakticky vše, co se dělo za hranicemi oficiální kultury, počínaje amatérským rockem, přes soudobou hudbu až k formující se alternativní scéně. JS se stala z hlediska státu nekontrolovatelnou a ideologicky nepřijatelnou. Po zrušení SH jako celku JS považovala své vlastní rušení za protiprávní, s odvoláním na mezinárodní úmluvy bojovala za svou existenci a pokračovala v činnosti. Činnost tohoto období 1984-86 pak stát považoval za ilegální a nastalo kriminalizování představitelů JS podle zákona o nedovolené činnosti. Sledování aktivistů JS však probíhalo už od druhé pol. 70.let. V roce 1987 byly vyneseny tresty: Srp 16 měsíců a Kouřil 10 měsíců nepodmíněně, Skalník 10 měsíců, Huňát a Křivánek po 8 měsících podmíněně. Členové vzniklého Pracovního výboru aktivistů s postupně se vracejícími vězni z vazby a vězení zahájili pokusy o obnovení činnosti a státní orgány v gorbačovské éře předstíraly možnost povolení pod jinou hlavičkou. Tak došlo k založení přípravného výboru celostátního Sdružení Unijazz ještě na podzim 1987 (povoleno až v únoru 1990) a přípravného výboru organizace Artforum (povoleného pouze s pražskou působností v červnu 1989).
JS se významnou měrou podílela na prezentaci domácí jazzové scény, na podpoře amatérské rockové scény a na šíření informací a textů nedostupných v oficiální kultuře. Jazzovou scénu tak uváděla do širších kulturních souvislostí nejen hudebních. Její činnost nebyla zaměřena generačně, ale především na lidi, kteří se nesmiřovali s duchovním stavem „normalizačního“ Československa.
Chronologie existenční a organizační
1969 – žádost o založení České jazzové unie.
4. 6. 1969 – Ministerstvo vnitra doporučuje a následně povoluje vznik Jazzové sekce při Svazu hudebníků ČSR.
30. 10. 1971 – ustavující schůze JS SH ČSR. Mezi zakládajícími aktivisty byli: Aleš Benda, Lubomír Dorůžka, Milan Dvořák, Milan Hájek, Míla Langer, Jindřich Kautský, Zbyněk Mácha, Rudolf Neuls, Jiří Novotný, Jan Seik, Mojmír Smékal, Karel Srp, Stanislav Titzl, Antonín Truhlář, Karel Velebný, Michael Zethner. Prvním předsedou výboru JS se stal Milan Dvořák.
Říjen 1976 – JS získává kancelářské prostory na Praze 4.
2. 5. 1977 – JS žádá marně o registraci jako samostatná organizace.
Leden 1978 – JS se stává kolektivním členem International Jazz Federation při Hudební radě UNESCO, čl.č. 1333.
9. 4. 1978 – jediná uskutečněná valná hromada členů JS, sál Hajnovka, Praha 2.
Jaro 1980 – do výboru JS jsou kooptování Vladimír Kouřil a Joska Skalník.
25. 10. 1980 – delegace JS se účastní valné hromady IJF, Karel Srp zvolen do kontrolní komise (nikdy mu nebude umožněno účastnit se zahraničních jednání).
15. 11. 1980 – ministerstvo kultury oznamuje národním výborům zákaz činnosti JS.
12. 12. 1980 – žádost JS o založení samostatného Jazzového sdružení ČSR.
Červen 1981 – dosavadní předseda Milan Dvořák odstupuje z funkce, místo něj je výborem do funkce kooptován Karel Srp.
Srpen 1983 – vedení SH ČSR rozhoduje o přeřazení členské základny JS jako celku pod svou pražskou pobočku.
Jaro 1984 – ministerstvo kultury přikazuje vyřazení publikací JS z veřejných knihoven.
20. 7. 1984 – ministerstvo vnitra pozastavuje činnost SH ČSR a jeho poboček, tj. vč. JS.
22. 10. 1984 – ministerstvo kultury direktivně ruší SH ČSR a jeho pobočky, tj. vč. JS.
7. 3. 1985 – předseda Svazu hudebníků oznamuje předsedovi JS, že SH ČSR jako celek ukončuje činnost.
Velikonoce 1985 – poslední setkání aktivistů JS z Čech a Moravy v Lokti na Karlovarsku.
2. 9. 1985 – domovní prohlídky v bytech funkcionářů výboru JS Srpa, Skalníka a Kouřila.
2. 9. 1986 – opakování domovních prohlídek rozšířeno o redakci a byty členů výboru Čestmíra Huňáta, Tomáše Křivánka, pokladníka Miloše Drdy a majitele domu sídla JS Vlastimilem Drdou.
3. 9. 1986 – na všech sedm zadržených po domovních prohlídkách vzneseno obvinění a uvalena vazba.
30. 9. 1986 – vznikl Pracovní výbor aktivistů JS (Jiří Exner, Jana Pacholíková, Martin Sýkora).
10.-11. 3. 1987 – soud s pěti funkcionáři výboru.
12. 5. 1987 – odvolací řízení městského soudu v Praze potvrzuje rozsudky.
24. 4. 1991 – Nejvyšší soud ČR ruší všechny vynesené rozsudky v plném rozsahu pro jejich nezákonnou podstatu.
Členská statistika: Během existence se v JS vystřídalo 8220 osob. V červnu 1986 měla 6068 řádných členů z celé republiky.
Publikace
Veškeré tiskoviny JS byly vydávány jako příloha členského bulletinu Jazz, šéfredaktor po celou historii Karel Srp a výtvarným redaktorem Joska Skalník. Praha 1972-1985).
Bulletin Jazz
Jazz 1-27 Metodická publikace určená členům Jazzové sekce (1972–1980)
Jazz 20-27 Bulletin současné hudby. Metodická publikace určená členům Jazzové sekce.
Do č. 8 a č. 11 Jazz nepaginován. Jazz 1-7, 25-27 černobílý tisk, Jazz 8-24 barevné obálky, od čísla 15 lakované. Uvedená datace: termín uzávěrky čísla. Jazz 17: monotematický (Jaroslav Ježek 1906-1976). Obsah se vyvíjel rozsahem a zaměřením v souladu s dramaturgií PJD a ediční činností. Grafická podoba rostla až do kvality, kdy byly Jazz 24, 25, 26/27 prezentovány na XI. bienále užité grafiky Brno 1984 (viz katalog, heslo Skalník, Joska).
Jazz 1 (02.1972, 8 s.), Jazz 2 (09.1972, 8 s.), Jazz 3 (10.1972, 12 s.), Jazz 4 (12.1972, 16 s.), Jazz 5 (03.1973, 16 s.), Jazz 6 (07.1973, 14 s.), Jazz 7 (09.1973, 16 s.), Jazz 8 (01.1974, 20 s.), Jazz 9 (04.1974, 24 s.), Jazz 10 (08.1974, 24 s.), Jazz 11 (11.1974, 26 s.), Jazz 12 (01.1975, 24 s.), Jazz 13 (04.1975, 28 s.), Jazz 14 (07.1975, 28 s.), Jazz 15 (12.1975, 32 s.), Jazz 16 (04.1976, 32 s.), Jazz 17 (09.1976, 24 s.), Jazz 18 (10.1976, 32 s.), Jazz 19 (03.1977, 32 s.), Jazz 20 (08.1977, 38 s.), Jazz 21/22 (11.1977, dvojčíslo, 62 s.), Jazz 23 (04.1978, 76 s.), Jazz 24 (12.1978, 64 s.), Jazz 25 (06.1979, 48 s.), Jazz 26 (04.1980, 80 s.), Jazz 27/28 (07.1980, dvojčíslo, 144 s.)
Diskorama
Původně pravidelná rubrika bulletinu Jazz o nových zahraničních albech se stala od čísla Jazz 18 (1977) samostatnou přílohou o rozsahu 4-8 stran A4. Poslední Diskorama vyšla s bulletinem Jazz 26.
Jazz & Rock Metodické centrum. Informační měsíčník. (Září 1977, scéna úředně zrušena 30.9. 1977).
43/10/88. Zpravodaj pro československou jazzovou scénu. (Tisk pro aktuality, č.1, 1979– č.17, 1987).
Dvanáctka. Neperiodický tisk pro blues, tradiční jazz a swing. (č.1, 1983). Stačilo vyjít jediné číslo.
Edice Jazzpetit
Anonymní překladatelé: Rocková poezie (Jazzpetit 1, 1979, 152 s.).
Chalupecký, Jindřich: O dada, surrealismu a českém umění (Jazzpetit 2, 1980, 152 s.).
Valoch, Jiří, Horyna, Mojmír: Partitury. Grafická hudba, fónická poezie, akce, parafráze, interpretace. (Jazzpetit 3, 1980, 70 s.).
Vian, Boris, Ouředník, Patrik: Boris Vian. (Jazzpetit 4, 1981, 160 s.).
Kouřil, Vladimír: Český rock´n´roll. 1956–1969 (Jazzpetit 5, 1981, 144 s.).
Kraus, Tomáš, Šonka, Libor: John Ono Lennon. (Jazzpetit 6, 1981, 128 s.).
Justoň, Zdeněk: Hudba přírodních národů. (Jazzpetit 7, 1981, 144 s.).
Vrkočová, Ludmila: Hudba terezínského ghetta. (Jazzpetit 8, 1981, 94 s.).
Hrabal, Bohumil: Obsluhoval jsem anglického krále. (Jazzpetit 9, 1982, 302 s.).
Moussu, Annette (pův. jm. Fárové, Anny): Jindřich Štyrský. Fotografické dílo. (Jazzpetit 10, 1982, 240 s.).
Minimal & Earth & Concept Art. (Jazzpetit 11, 1.část, 1982, 336 s.).
Minimal & Earth & Concept Art. (Jazzpetit 11, 2.část, 1982, 282 s.).
Vlček, Josef: Rock 2000 (A–K). Slovníková příručka. (Jazzpetit 12, 1982, 624 s.).
Kundera, Ludvík: Dada. (Jazzpetit 13, 1983, 274 s.).
Kladiva, Jaroslav: E. F. Burian. (Jazzpetit 14, 1982, 444 s.).
Oslzlý, Petr, Kořán, Jaroslav: Living Theatre. (Jazzpetit 15, 1982, 282 s.).
Kladiva, Jaroslav: Poslední z transportu. (Jazzpetit 16, 1983, 188 s.).
Rezek, Petr: Tělo, věc a skutečnost v současném umění. (Jazzpetit 17, 1982, 240 s.).
Queneau, Raymond: Stylistická cvičení. (Jazzpetit 18, 1984, 242 s.) .
Vlček, Josef: Rock 2000 (L–S). Slovníková příručka. (Jazzpetit 19, 1983, 368 s.) – zabavená verze.
Vlček, Josef: Rock 2000 (L–R). Slovníková příručka. (Jazzpetit 19, 1983, 374 s.) .
Brautigan, Richard: V melounovém cukru. (Jazzpetit 20) – zabaveno ve výrobě.
Rezek, Petr: Případ Wagner. (Jazzpetit 21, 1983, 284 s.).
Vlček, Josef: Rock 2000 (S–Z). Slovníková příručka. (Jazzpetit 22, 1984, 336 s.) .
Kraus, František R.: Kat beze stínu. (Jazzpetit 23, 1984, 162 s.).
Kořán, Jaroslav: Dítě na skleníku. (Jazzpetit 25) – zabaveno ve výrobě.
Chalupecký, Jindřich: Marcel Duchamp. (Jazzpetit 26) – zabaveno v rukopise.
Kroutvor, Josef: Hlava meduzy. (Jazzpetit 29, nedatováno, 196 s.) – zabaveno.
edice Situace
Úvodní texty a výběr: Srp, Karel, ml.
Adriena Šimotová. Koláže, objekty, kresby. (Situace 1, 1978)
Karel Miler. Možnosti. (Situace 2, 1979)
Jitka Svobodová. Kresby, objekty. (Situace 3, 1976)
Milan Grygar. Kresby. (Situace 4, 1979)
Emila Medková. Fotografie. (Situace 5, 1979)
Stanislav Kolíbal. Mezi prostorem a plochou. (Situace 1, 1980)
Jan Svoboda. Fotografie. (Situace 7, 1980)
Eva Kmentová. Kresby, plastiky. (Situace 8, 1980)
Libor Fára. Dialog projektu. Okno. (Situace 9, 1980)
Václav Boštík. Obrazy. (Situace 10, 1981)
Petr Štembera. Performance. (Situace 11, 1981)
Karel Malich. Vědomí a kosmické energie. (Situace 12, 1982)
Dalibor Chatrný. Prostorové orientace. (Situace 13, 1982)
Hugo Demartini. Modely. (Situace 14, 1983)
Vladimír Janoušek. Změny. (Situace 15, 1983)
Čestmír Kafka. (Situace 16) – připraveno k tisku, nevydáno
Květa a Jitka Válovi. (Situace 17) – připraveno k tisku, nevydáno
edice Dokumenty
Vlček, Josef: Rock na levém křídle. (Dokumenty 1, 1983)
Seifert, Jaroslav. O patetickém a lyrickém stavu ducha. (Dokumenty 2, 1983)
Situace Jazzové sekce. (Dokumenty 3, nevyšlo)
Jechová, Květa: Jací jsme. Sociologické zpracování anketního průzkumu. (Dokumenty 4, 1983)
edice Dveře
Marek, Vlastimil: Přežije sitár rok 2000? (Dveře č.1, 1985)
Katalogy a jiné publikace
Vlček, Josef: Punk rock. (Text přednášky 19. 5. 1978, 6. PJD)
Adriena Šimotová. (Katalog, 1980)
Terezín `80. (Katalog Pracovního sympozia výtvarníků, 1980)
Most 81/82. Objekty. Kresby. Básně. Siluety. Fotografie. (katalog akce, 1980)
Eva Kmentová. In memoriam. (Sborník, 1982)
Kalendář jazzových festivalů a hlavních akcí (International Jazz Federation/Jazzová sekce, Praha 1982)
Interní zpravodaj čítárny. (Srpen, říjen, listopad 1985)
78/1985. Sborník výtvarníků. (Jazzová sekce 1985 – výroba přerušena, dokončeno 1988 bez uvedení vydavatele).
Publikace vzniklé po zákazu činnosti
Karlu Srpovi k padesátinám. (Samizdat, 50 výtisků, sborník příspěvků 50 autorů z řad aktivistů JS, spisovatelů, divadelníků, hudebníků a výtvarníků, 1987)
edice Bokem
Vlček, Josef: Ambientní hudba a industrial. Dvě eseje o rockové avantgardě. (Jazzová sekce, člen Mezinárodní jazzové federace při hudební radě UNESCO, 1987)
Marek, Vlastimil: Hudba jinak (Jazzová sekce/Přípravný výbor sdružení UNIJAZZ, 1988)
Koncertní činnost
Pražské jazzové dny
1. PJD 17.-18. 3. 1974
2. PJD 29.-30. 3. 1975
3. PJD 11.-12. 10. 1975
4. PJD 18.-23. 3. 1976
5. PJD 4.-10. 4. 1977
6. PJD 16.-26. 5. 1978
7. PJD 6.-9. 10. 1978
8. PJD 23.-27. 10. 1979
9. PJD 2.-4. 11. 1979
10. PJD 19.-28. 9. 1980 –krátce před zahájením
11. PJD 9.-12. 4. 1982 – zákaz, ilegální koncerty pozvaných zahraničních účastníků v Junior klubu v Praze 3 a v Horních Počernicích
Různé
4. 11. 1975 – otevření semináře Jazzová škola hrou pro začínající hudebníky
2.–30. 9. 1977 – provoz Jazz & Rock centra v sále v Křižíkově ul., Praha 8.
15. 4. 1979 Rock and rollové Velikonoce, Lucerna
12. 10. 1980 – Living Theatre (Antigona), ilegálně v hospodě Na Ořechovce, Praha 6
1985–86 Minisalon. Výtvarné úpravy dřevěné krabičky 15x15x5 cm od 244 umělců oslovených JS v roce. Prezentováno až v roce 1992 ve spolupráci s Artforem v pražské Nové síni (katalog Minisalon, 1992).
Bibliografie a dokumenty
Hrabal, Bohumil: Domácí úkoly z pilnosti. Interview s Jazz Clubem. Praha 1982)
Chadima, Mikoláš: Od rekvalifikací k „Nové vlně se starým obsahem“. (Samizdat, 1978, dtto s titulem Alternativa, Brno 1992)
Havel, Václav/Hvížďala, Karel: Dálkový výslech (Hamburg 1986, s.205, též Praha 1989, s.159)
Dorůžka, Lubomír: Jedenáct jazzových osmiček. (Praha, 1990, s.106–7))
Prečan, Vilém: Charta 77. 1977–1989. Na obranu Jazzové sekce. Infoch 24/86. (Scheinfeld-Praha-Bratislava, 1990)
Srp, Karel: Výjimečné stavy. Povolání Jazzová sekce. (Praha, 1994)
Skalník, Joska: Jazzová sekce – prostor uměleckých aktivit (Výtvarné umění 3–4: Zakázané umění I, Praha 1995, s. )
Dorůžka, Lubomír: Panorama paměti. Kapitola Pod kloboukem UNESCO, Praha 1997.
Kouřil, Vladimír: Jazzová sekce v čase a nečase. 1971–1986. (Praha 1999)
Alan, Josef a kolektiv: Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945–1989. (Praha 2001)
Dorůžka, Lubomír: Český jazz mezi tanky a klíči. 1968–1989. (Praha 2002)
Slabý, Zdeněk K., Slabý, Petr: Svět jiné hudby. (Praha 2002)
Tomek, Oldřich: Akce Jazz. (Securitas imperii 10. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2003)
Kouřil, Vladimír: Divná hudba dob nekalých. Opojný život jazzové periférie krajiny podřipské. (Praha 2006)
Šlosar, Dušan: Jaké hlavy, takový jazyk. (Brno 2008, s.122–3)
Kouřil, Vladimír: Jazzová sekce. Co, kdo, proč a jak a co za to/Jazzsektion. Was, wer, warum andwie was im gegenzug. (Transforming 68/89, Berlin, 2008, s. 508–519).
Filmové dokumenty
Kam se poděla Jazzová sekce. Scénář a režie Barbora Machková (absolventský film VOŠP, Praha 2006)
Jazzová sekce. Scénář a režie Aleš Kisil (Česká televize, Praha 2008)
Primární prameny
Organizační materiály a dokumentace JS nejsou v současnosti centrálně zkompletované a uložené.
Soukromé archivy Vladimíra Kouřila a Karla Srpa. Roztroušeně a bez přehledu u ostatních aktivistů JS, v archivech Unijazzu, Artfora – Jazzové sekce, knihovně V. Prečana, Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu aj.
Zpracoval: Vladimír Kouřil
20. 3. 2009
