BBP
Ano, vskutku je to tak. Po psychotabletickém opusu "VALETOLMAN" (Guerilla/RAT) a své výrazné účasti na 2cd sampleru Nakladatelství RAT s půvabným názvem "NEOSRAT", přivádí podzemní 
orchestr BBP na svět své nové, kulaté a hlavně hlasité děťátko. Jedná se o nové řadové album s názvem "TOLIK ŠTĚSTÍ. BBP se vrátili od půlhodinových kompozicí zpátky k písničkové formě a album by se dalo, alespoň dle cynických slov Ottových, označit za téměř veselé. Je však u této kapely něco takového vůbec možné?
Album "TOLIK ŠTĚSTÍ" obsahuje dvanáct údajně tanečních skladeb, které si nepochybně najdou cestu k vašemu srdci, a to ať už budete chtít či nikoli! O výtvarnou stránku tohoto hudebního počinu undergroundového orchestru BBP se tentokrát postaral sám pan Michal Cihlář.
http://www.bbp.cz/
DOMÁCÍ KAPELA
Skupinu založil v roce 1988 bubeník Plastic People Jan Brabec (předtím autorská účast na "trilogii" skupiny DG 307 "Dar stínům" z konce sedmdesátých let a na svém projektu "Z jedné strany na druhou"), premiéra se uskutečnila v roce 1990. O dva roky později vyšla první deska ve vydavatelství Újezd s názvem Neděle skladba Havran pak na kompilaci "Újezd". Z výraznějších hudebníků tehdy v DK hráli: klávesista Vít Brukner (Národní třída, Buchty a loutky), kytarista Josef Karafiát (Garáž, Plastic People), houslista Jiří Zavadil (Velvet revival), zpěvačka Michaela Němcová (Plastic People, Půlnoc), kytarista Ondřej Ježek (OTK) a konzervatoristé: houslista Martin Zelenka a violoncelista Marek Trykar. V roce 1996 vyšlo skupině druhé CD Jedné noci snil (Rachot/Béhémot).
Novým projektem je pak v roce 1997 sestava hudebníků ze zcela odlišných hudebních zázemí a stylů: jazz-rockový basista Oto Sukovský, funkový kytarista Martin Kontra (Spanish Fly), klávesisté Michal David, Roman Knap a trumpetista Jiří Alexa. Zpívala Karolina Hejduková z punkových Ksichtýs, později se připojil hráč na basu Roman Koucký (Red Hot Chilli Pepers revival). Skupina spolupracovala i s DJ Dephem ze skupiny Chaozz. Z projektu "tavícího kotlíku" však vznikla pouze demo nahrávka tří skladeb Je to dobré. Letos v březnu vydalo vydavatelství Levné knihy reedici remasterovaného CD Neděle.
V současnosti se kapela vrátila ke svým "kořenům" v nové sestavě:
Petra Kaluschová - zpěv, flétna, tenor saxofon
Michal Koberstein - kytara
Ota Sukovský - basa
Martin Zelenka - piáno, housle
Jan Brabec - bicí, zpěv, piáno
http://www.volny.cz/domacikapela/
Dienztag (A)Christof Dienz - citera, fagot, elektronika
Florian Bramböck - saxofon, basklarinet
Michael Öttl - kytara
Alexandra Dienz - kontrabas, cymbal
Joana Lewis - housle
Kdyby rocková muzika nevzešla z afro-americké bluesové tradice, ale z té pravé podalpské, zněla by jako Dienztag. Jako řadu let přehlížená citera, která v těch správných rukou zní jako perkuse nebo elektrická kytara.Dienztag měli premiéru na jazzovém festivalu v Saalfeldu a ihned slavili úspěch. Rytmicky taneční zvuk citery Christofa Dienze je excelentně doprovázen výbornými hudebníky např. z Vídeňského uměleckého orchestru.
Franziska Baumann - voice
Jürg Solothurnmann - soprano & alto saxophones
Christoph Baumann - piano
"Dobrý kuchař zná tolik receptů na polévku kolik má rok dní."
(Rumunské přísloví)
Koncem roku 1999 se přátelské setkání ukázalo být tak vzrušujícím, že na jeho základě vznikla skupina, švýcarské improvizační trio Potage du Jour se zpěvačkou a hlasovou performerkou Franziskou Baumann, saxofonistou Jürgem Solothurnmannem a klavíristou Christophem Baumannem. Jako skladatelé, performeři a koncepčně orientovaní improvizátoři používající elektroniku jsou členové tria aktivní i v dalších skupinách a projektech. Spolu našli styl, který se koncentruje na interaktivnost hry. Tvary a polohy, které vyrůstají během procesu tvorby, jsou zařazovány a dále rozvíjeny v novém celku. Je to hra pozorného poslouchání, rychlých reakcí a široké zvukové palety. Způsoby, kterými jsou zvuky spojovány, jejich stavění vedle sebe nebo proti sobě, překvapují muzikanty znovu a znovu a pobízí je posouvat hranice hraní i interaktivity. Nové nápady jsou plné vokálních hříček, různých nápěvů, pulsují rytmem, zvukovými kaskádami, ozvěnami, melodickými útržky i nečekanými zvuky.
V každém případě se členové tria, vzdělaní v rozmanitých hudebních formách, snaží o ucelenou hudební výpověď, jak jim to jen jejich spontánním způsob hry dovolí. Sami je nazývají instantní kompozice.
http://www.franziskabaumann.ch/
spolu se smyčcovým kvartetem, klarinetem a zcela revolučními projekcemi, které jsou dílem francouzského výtvarníka Bernarda Caillauda.
Manifest autrů: Vytváření chromatické hudby a tvarů
Propojení vjemů, které nám přináší zrak a sluch, vztah mezi zvukem a barvami, to je fenomen, který zkoumali v historii vědy a umění Newton i Skrjabin, vynálezce barevné televize Valensi i Xenakis, Schönberg i ruský malíř Wladimir Baranoff-Rossiné. Počítačoví experti dneška vymýšlejí okouzlující černé krabičky do jejichž vstupu přivedete zvuk a z výstupu odebíráte obraz. Rodí se i opačný proces, grafická syntéza zvuků. Ať tak či onak, souhra mezi oběma rovinami musí být čitelná a viditelná, zřejmá a názorná, ale proces, který ji vytváří, je komplikovaný. Nejsme si jisti, jestli tato paralela mezi dvěma uměleckými projevy dává nějaký smysl, ale jedná se o terén, který je nekonečně a vytrvale zkoumán prostřednictvím interaktivity i tancem signálů, které spouštějí specielní efekty. Ale všichni víme, že interaktivita je iluze, protože probíhá na principu hierarchie dvou elektronických obvodů: řídícího a řízeného. Jeden rozhoduje a druhý poslouchá. Abychom rozpojili tento vztah a vytvořili lepší komunikaci, musíme nastolit svobodné prostředí dialogů, které vznikají z náhodných procesů. Radujme se z příznivých souher synchronicity i z jedinečnosti podnětů vzniklých touto originální cestou. Vytváříme souběžnost namísto pásové výroby. S Quadri{+}Chromies jsme zvolili alternativu srovnávání, juxtapozice, namísto propojení. Chceme se vymknout z vyjetých struktur vzájemných vztahů, definovaných naší kulturní pamětí, osvobodit se od neodbytného nutkání rozumět za účelem lepšího vnímání. Využíváme smyslového střetávání, vytvořeného nezměrnou činností systémů, která nás zavedla před skryté brány, a my je s velkým nadšením otevíráme. Za nimi jsme našli, v prostoru mezi Hudebníkem, Malířem, Stroji a Počítačovými programy, pole k experimentům, které, díky přítomnosti náhody, nemohou být plně řiditelné. Bernard Caillaud & Hector Zazou
Technická poznámka
Představte si Mondrianovy obrazy, které se pohybují v rytmu smyčcového orchestru spojeného s elektronickými nástroji. Malby se zvukovými barvami. Geometrie hudby a vizuální změny jsou propojené s harmonickými změnami.
Obecenstvo sleduje projekce "animovaných maleb" Bernarda Caillauda, a barvy obrazů a jejich vibrace přitom slyší v hudbě. Dva elektroničtí hudebníci, a spolu s nimi smyčcový kvartet a klarinetista, vytvářejí hudební základ, který v sále reprodukuje prostorové ozvučení kategorie 5.1, což ještě posiluje "pohyb" barev i změny zvuků.
Tento unikátní zážitek je výsledkem dvouleté výzkumné práce skladatele Hectora Zazou a výtvarníka Bernarda Caillauda. Otázky, na které odpověděli, položili poprvé Oskar Fischinger a Viking Eggeling, když počátkem 20. století propojili hudbu a obrazy do prvních animovaných filmů. Projekt Quadri{+}Chromies přenesl multimediální sen těchto průkopníků do reality.
http://www.takticmusic.com/artistes/zazou/zazou_frames.html
http://www.allaboutjazz.com/php/article.php?id=20479
http://www.youtube.com/watch?v=2-GPlEkkuTI
Valentin Zazou - Ex-machina (syn Hectora Zazou)
Na úvod večera představí hudební skladatel Valentin Z skladbu Ex-macina, která bude provedena pod jeho vedením.
Valentin Z vytváří unikátní hudební styl, ve kterém vážnou hudbu posouvají elektronické nástroje do neprozkoumaných oblastí, kde se akustický a elektronický zvuk scházejí někde na půl cesty mezi klasickou krásou a elektronickou hudbou.
http://profile.myspace.com/index.cfm?fuseaction=user.viewprofile&friendid=119701193
Jean-Luc Gionnet(F) & Seijiro Murayama (Jap)
Jean-Luc Guionnet
Francouzský hudebník, filozof a výtvarník Jean-Luc Guionnet se českému publiku představil poprvé v rámci výstavy Orbis Pictus společně se soundartisty Ericem La Casou a Philipem Samartzisem na jaře 2007. Jeho muzikantské aktivity jsou hodně různorodé, ale nezaměnitelnou roli tu hraje jazz.
Ten si ozkoušel například ve zvláštní podobě se souborem Schams vedle niněristy Erica Cordiera a bubeníka Erica Bruleboise, ale mezinárodního ohlasu se mu na tomto poli dostalo především díky souboru se symptomatickým názvem Return Of The New Thing, kde působí spolu s pianistou a houslistou Danem Warburtonem, kontrabasistou Francoisem Fuchsem a bubeníkem Edwardem Perraudem. Seijiro Murayama
Japonský hudebník, skladatel a hráč na bicí nástroje Seijiro Murayama, se narodil v Nagasaki v roce 1957.
Spolupracoval s Fredem Frithem, Tomem Corou, Keiji Haino (Fushitsusha) a od roku 1982 s japonským hudebníkem KK Nullem (protagonista hardcorové úderky Zeni Geva). V současné době žije Seijiro Murayama ve Francii a pracuje na několika projektech: v duu vystupuje se saxofonistou Jean-Lucem Guionnetem, se kterým se objeví v Praze na festivalu Alternativa 2007, s Ericem Cordierem, s dalším saxofonistou Stéphanem Rivesem nebo kytaristou Didierem Aschourem, v triu s trombonistou Thierrym Madiotem a hráčem na preparovanou kytaru Pascalem Battusem a v kvartetu s Jean-Lucem Guionnetem, kytaristou Quentinem Dubostem a basistou Loicem Blaironem, má i své sólové projekty.
(1980 - s přestávkami dodnes) Brno
Skupina Ještě jsme se nedohodli vznikla původně jen pro jedno recesistické vystoupení na tanečním večírku v roce 1980. Proto také samotní členové skupiny (studenti brněnských vysokých škol) k tomu, co dělali, nepřistupovali jako k nějaké „avantgardě", ale snažili se o to, aby z jejich hudby čišela legrace a pohoda. Podle dlouholeté manažerky Lenky Zogatové vznikli JJSN údajně proto, že „byli oškliví kluci a mysleli si, že když budou mít kapelu, tak je holky budou chtít" (Gramorevue 1989).
|
|
|
|
Vedoucí kapely, absolvent přírodovědecké fakulty a později učitel v Želeticích Karel David v Melodii (1991) říká: „JJSN není ani tak skupina hudební, jako spíše společenství sociální. Dříve spolužáků, nyní přátel. Nikdy jsme se nebrali moc vážně, nesnažili jsme se ani o tehdy nutné přehrávky ani o získání zřizovatele, z tehdejšího hlediska jsme vlastně jako kapela ani neexistovali. Asi v nás byl odpor vůči institucím takový, že nám přišlo absurdní institucionalizovat se, byť i jako rocková kapela.“ Obsazení souboru bylo následující: Karel David (bg, prkno, bvoc), Petr Liška (voc), Stanislav „Staník“ Filip (acg, prkno, bvoc), Jiří Macur (acg, prkno, bvoc), Petr Hromádka (ds, mtf) a jako host ještě Pavel Fajt (perc, zároveň Nucleus). ), který po odchodu Hromádky zaujal jeho místo za bicí soupravou. Jelikož však v roce 1984 vytvořil s Ivou Bittovou duo Bittová & Fajt a zaměřil se hlavně na něj, nastoupil do JJN v roce 1985 na post bubeníka záskok Petr "Karkula" Randula (ex-Třírychlostní Pepíček). Ten ale asi po roce odešel, neboť se k bubnům opět vrátil P. Hromádka. Hudba (říkalo se, že ovlivněná Cpt. Beefheartem) byla hlavně dílem Stanislava Filipa. Texty psal Karel David a občas Petr Liška. Díky jejich drsnosti i občasné morbiditě se staly "postrachem kulturních pracovníků" a kapela taK většinou hrála na undergroundových hospodských akcích anebo pod pseudonymem Králíci.
Pavel Fajt
Pavel Fajt je český neortodoxní bubeník a avantgardní muzikant. Když se dnes kdekoliv ve světě řekne česká muzika, každému vytane na mysli i jméno Pavla Fajta. Bezesporu posunul vnímání i charakter hudby o kus vpřed. Byl hostem prestižních světových festivalů a scén v Evropě i zámoří, např. Victoriaville Kanada, Mimi Marseille (F), Alternativa Praha (CZ), Knitting Factory New York (USA), Music Unlimited Wels (A), Ring Ring Beograd (YU), Banlieue Bleue (F), společně koncertoval s nejlepšími světovými hudebníky, např. s Fredem Frithem (GB) při premiéře filmu Step Across the Border, s Tomem Corou (USA), Josef Boys, s Markusem Therofalem (D), Jimem Menesesem (USA), Die Fogel Europas (CZ/A), Geertem Waegemanem (B), Annou Homler (USA), se Stepanidou Borisovou (Jakutsk), s Davidem Prachařem v hudebně divadelní úpravě Hamleta; spoluzaložil Dunaj a Pluto (cena české kritiky Žlutá ponorka za nejlepší album roku), atd., atd.
Vokalista a skladatel Jorgos Skolias mj. účinkoval a nahrával s takovými veličinami polské hudby jako jsou Krzak, Osjan, Young Power, Tomasz Stanko nebo Zbygniew Namyslowski a také s hvězdami světového jazzu (Terje Rypdal). Pochází z rodiny řeckých uprchlíků a z řecké tradiční hudby vždy čerpal inspiraci.
Jeho projekty patří mezi ty nejzajímavějšími na polské hudební scéně, stále zkouší nové způsoby zapojení lidského hlasu do procesu tvorby hudby a studuje tradiční vokální techniky evropských, afrických i asijských národů.Instrumentalista, skladatel, aranžér a především hráč na pozoun Bronislaw Dužy vystudoval krakowskou Hudební akademii v oboru jazzu a populární hudby a působí na polské jazzové scéně již od roku 1985. Je znám svým neobyčejným talentem, humorem, schopností experimentovat ale i naslouchat ostatním spoluhráčům. Působil např. ve skupinách Free Cooperation, Pick Up, Twinkle Brothers, Irek Dudek Blues band and Symphonic Blues nebo v neortodoxních a novátorských Young Power. Pravidelně se umisťuje na předních příčkách v žebříčku ankety "Jazz Top" polského magazínu Jazz Forum.
Oba muzikanti společně vystoupili na pódiu již začátkem 90. let a v roce 1999 vydali první společné album "Do it". Druhé album tohoto dua se objevilo v roce 2006 pod názvem "Skolias Dužy".
http://www.youtube.com/watch?v=mo1lDswN35o (video)
http://zawodowcy.pl/bduzy-pl.htm (mp3)
Mikoláš Chadima a Pavel Richter
Cesty Mikoláše Chadimy (1952) a Pavla Richtera (1956) se poprvé protnuly ve skupině Elektrobus, která působila v letech 1975 až 1976, byla do značné míry ovlivněna tvorbou Franka Zappy a představovala jakýsi esenciální základ české alternativní scény následujících let. Mikoláš Chadima se po rozpuštění Elektrobusu přidal k Rock & Jokes Extempore Bandu, kde posléze převzal roli šéfa a začal vytvářet koncepční programy, v nichž postupně piloval svůj osobitý skladatelský potenciál. Vrcholem činnosti Extempore byl rozsáhlý projekt Velkoměsto (v podobě 2CD vydaný u firmy Black Point Music v roce 2001), který měl Chadima možnost předvést roku 1981 i v Londýně za asistence Chrise Cutlera, Tima Hodgkinsona a Micka Hobbse. Paralelně pak působil v revivalovém Classic Rock'n'roll Bandu a naopak zcela free improvizačním souboru Kilhets. V prosinci roku 2002 se Mikoláš Chadima a Pavel Richter znovu setkali při příležitosti oslav výročí MCH Bandu na jednom pódiu v rámci festivalu Alternativa (záznam tohoto vystoupení zachycuje 2CD MCH Band Live - 20 let, Black Point Music 2003) a zjistili, že jejich spolupráce by ještě zdaleka nemusela být uzavřenou kapitolou. Tak vznikl projekt, který prokázal svou jednoznačnou životaschopnost na řadě koncertů s magickou atmosférou.
http://www.richtigmusic.cz/
http://www.mchband.cz/
http://www.blackpointmusic.cz/
Over4Tea (SK)
Trio Over4tea vzniklo v roce 2004 se záměrem hrát hudbu primárně inspirovanou videem. Lost Angeles a Other Mirrors jsou prvními ze zamýšlené série takovýchto projektů. Audiostopa CD Over4tea je záznamem improvizace over4tea a francouzského kytaristy Noëla Akchotého, která vznikla na festivalu Next 2004 Bratislavě v roce.
Ján Boleslav Kladivo - synthetizer, electronics
Dano M - turntable, electronics, CD players, objects
Roman Laščiak - sound design
http://www.radioart.sk/avr/radiopage.php?id=245
http://www.myspace.com/over4tea
Polvere (I)
Elektroakustické duo Mattia Colettiho a Xabiera Irionda nabízí jak podivínský folk, tak noise výpady elektrických kytar, ambient i svérázné pokusy o písničkové formy.
http://www.wallacerecords.com/
Chocholík – spev, violončelo, laptop, umelá ruka
Všetko sa to začalo, keď sa z dvoch TUCANov - Chvostíka a Chocholíka - stali ľudia, dvaja mladí chlapci. Bližšie sa spoznali až na nahrávaní CD spevokolu Kvapôčky v apríli 2003.
Chocholík videl ako Chvostík cvičí na bicie, a tak ho poprosil či by s ním neskúsil zhudobniť jeden text. Chvostík súhlasil, a bolo. Vznikol TUCAN. 
Chvostík hral na bicie a Chocholík hral na violončelo a spieval do toho svoje trošku absurdné texty. Po pár mesiacoch cvičenia ich otec Chocholíka pozval, aby zahrali pár pesničiek v kostole Cirkvi bratskej v Bratislave. A zahrali. Bol to ich prvý koncert. Po nejakom čase prišli ďalšie koncerty, ale všetko to boli len koncerty v úzkom kruhu ľudí zo školy a kostola do ktorého chodili. A potom to prišlo: najprv dostali pozvanie zahrať vo vianočnom vydaní relácie Pod lampou a o pár mesiacov neskôr do klubu A4 v rámci projektu Volanie po projektoch. Samozrejme že obidve tieto pozvania s radosťou prijali a takisto aj s radosťou odohrali. Po týchto dvoch nečakaných vystúpeniach začali dostávať ďalšie ponuky na hranie, na rôznych miestach, také najvýznamnejšie boli vystúpenia na festivaloch Cibulák a Bažant Pohoda, kde hrali dokonca po dva roky za sebou. Samozrejme že treba spomenúť i to, že hrali v šamorínskej synagóge At Home Gallery v rámci projektu (NEW) MUSIC AT HOME. Netreba prehliadnuť ani vystúpenie v brnenskom klube Fléda v rámci festivalu NEW NEW! a v ostravskom klube Fabric v rámci relácie Ladí neladí. Ale asi ich najväčšou udalosťou bolo vydanie CD MEDZI ZUBAMI v roku 2006. Chocholík
http://www.tucan.k6.sk/
http://www.freemusic.cz/clanky/4190-rodicia-nam-neradia.html
Uncode Duello (I)
Odvážná a tajemná instrumentální hudba, kytary, basa, klarinet, zpěv, varhany, elektronika a další. 
http://www.wallacerecords.com/
Skladatel a hráč na saxofon
Už řadu let se zabývá současnou improvizovanou hudbou, jazzem a "novou" hudbou. Je členem řady významných hudebních uskupení, tvoří sólové projekty a vystupuje v Duu s bubeníkem Fritzem Hauserem. Jeho hudbu znají v Evropě, Kanadě, USA i na Kubě. 
Na koncertech a nahrávkách spolupracoval rovněž s Joëlle Léandre, Marilyn Crispell, Barre Phillips, Jacques Demierre, Fred Frith, Steve Lacy, Tim Berne, Lauren Newton, Michel Doneda, Keith Rowe, Günter Christmann, Christy Doran, Sunny Murray, Louis Sclavis, Günter Müller a.o., Ensemble Blue, Berlin Philharmonic Wind Quintet, ARTE Saxophone Quartet, v 70. letech spoluzakládal Electricjazz-Freemusic group OM.
http://www.mp3.com/artist/urs-leimgruber/summary/
http://www.efi.group.shef.ac.uk/mleimgr.html
Vladimír Václavek (CZ) & Miloš Dvořáček (CZ)
Vladimír Václavek - Jeho hudební start je spojen s Ivou Bittovou , Pavlem Fajtem, Jiřím Kolšovským a Josefem Ostřanským, se kterými se setkal v kapele Dunaj. Tehdy hrál na baskytaru, od které přešel ke kytaře. Od poloviny devadesátých let prochází kapelami E, Domácí lékař a také debutuje svým sólovým albem Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj. V této době také zakládá moravsko-japonsko-francouzské seskupení Rale, se kterým natočil tři úspěšná alba, na nichž je slyšet šelest šesti jazyků a inspirace kulturami několika kontinentů (Oceněnou českou hudební akedamií - Anděl). V roce 1997 nahrává společně s Ivou Bittovou nezapomenutelné dvojalbum Bílé inferno (1997 oceněno cenou hudebních kritiků – Žlutá ponorka; červenec 2004 oceněno zlatou deskou od vydavatele Indies records). Společně s hostujícími muzikanty z tohoto alba zakládá posléze s Ivou Bittovou téměř jazzové seskupení Čikori. Tady se potkává s Milošem Dvořáčkem, spolu pokračují ve skupině VRM a posléze vzniká jejich duo, které přináší nový program a cd „Život je pulsující píseň“…
Miloš Dvořáček - Pochází z hudební rodiny (matka a otec působili ve folkové skupině Kantoři). Na bubny hraje od dvanácti let. V roce 1999 se stěhuje do Prahy, kde hraje s různými jazzovými formacemi. Byl mimo jiné členem jazzového tria K. Růžičky, Peculiar, Petr Zelenka Q, Roman Pokorný band, dále skupin Čikori Ivy Bittové, Druhá tráva Roberta Křesťana, Rale, VRM, Nuo, Fru Fru. Přitom studuje jeden rok na konzervatoři Jaroslava Ježka. Kvůli Čikori Ivy Bittové končí studium a získává zcela nový náhled na hudbu. S Vladimírem Václavkem dále zakládá VRM, spolupracuje s ním na albech Ingwe a Písně nepísně a současně hraje v Druhé Trávě Roberta Křesťana a přes den jezdí na mopedu a rozváží zásilky coby Messenger. Po 3 roky byl členem volného sdružení hudebníků kolem Pavla Fajta - Slet bubeníků. Byl členem minibigbandu NUO. Nyní působí kromě dua V&D (kde už definitivně vystupuje z role „pouhého“ sidemana) ve freejazzově laděné skupině Limbo. Prošel folkem, jazzem, bluesem a různou studiovou prací. Spolupracoval na hudbě k filmům Kytice, Vaterland. Dalšími osobnostmi, které doprovázel jsou např.Petr Hapka, Michal Horáček, Rona Hartner (F), Migueu Montanaro (F), a další… Jeho záměrem je přinést do hudby a lidem na koncertech radost a sílu.
Život je pulsující píseň
Naši hudbu jsme nazvali šamanský pop. Jsou to písně z hor. Tečou z neznáma jako řeka a nesou radost. Každý koncert je nový a jiný, protože v té řece je každá chvíle jedinečná. A každý koncert přinese písně, které zazní jen jednou a už víckrát ne... Proplují kolem nás jako ta řeka, jako ta hudba, která je sama tajemstvím.
CD samo má příběh. Začalo se rodit při naší návštěvě Tater. Ty jsou nejzazším výběžkem Himalájí, kterých fota vytvořila jeho obal. Když přišlo na svět, jeho první cesta byla z tiskárny přímo do Lhasy, kde v internetové kavárně poprvé veřejně hrálo. A jeho další pouť vedla pod horu Kailáš, kde mu ctihodný Láma, Tan Zin Nam Jal Rinpoche z kláštera Dira Puk Gompa požehnal a prohlásil, že teď si asi musí koupit cd přehrávač. Kruh se uzavřel.
http://www.vaclavekdvoracek.com
http://www.myspace.com/vaclavekdvoracek
Why (Not) Patterns (CZ)
pseudominimalistická psychedelicko-extatická fuze
Michal Nejtek - klávesy, Miroslav Pudlák - klávesy, Kamil Doležal - klarinet,
Štěpán Uhlíř - kytara, Jan Keller - violoncello, Tomáš Herian - bicí
Hraje skladby založené na různých principech realizace, kdy obvykle jeden z nástrojů vede a dává signály, na které ostatní reagují podle daných pravidel. Spíše než improvizace je to tedy něco jako „kompozice v reálném čase“, jde se prolínají znovu oživený minimalismus, různé konstrukce, ale i celkem prostinké „polymelodie“. Hraje se zásadně podle not, přičemž některé skladby jsou zapsané na jednom listu papíru a přitom trvají velmi dlouho, jiné naopak... Protagonisté považují svou tvorbu za v podstatě „vážnou hudbu“, jen s poněkud brutálním rockovým soundem.
Zloději uší (CZ)
Tomáš Havlíček – basová kytara, kytara, zpěv
Pavel Magnusek – elektro-akustické bicí, foukací harmonika, šmirgl, zpěv
David Šubík – syntezátor, pozoun, vokodér, akordeon, zpěv
Zloději uší je trio zpívajících multiinstrumentalistů – Pavla Magnuska, Tomáše Havlíčka a Davida Šubíka. Havlíček s Magnuskem spolu hrají již téměř 20 let od původních Výkřiků břich, později pouze jako duo Havlíček-Magnusek. V druhé polovině 90. let se k nim pořidal David Šubík a vznikli Zloději uší. Takto se představili na mnoha prestižních evropských festivalech i klubové scéně od Barcelony po St. Peterburg. Koncert Zlodějů uší vytváří pestrou mozaiku hudebních stylů a přístupů.
